Nezaměstnanost v době pandemie zasáhla nejvíce mladou generaci
Celosvětová pandemie covid-19 zvýšila nezaměstnanost, nejvíce se projevila ve věkové kategorii 15-24 let. Studie Michala Beňa, PhD. z Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích naznačuje, že mladší generace čelí v dobách krize větší hrozbě ztráty zaměstnání než generace starší. Díky investicím do moderních technologií, elektronickému vzdělávání a dalším probíhajícím změnám by se mohla situace na trhu práce do budoucna zlepšit.
Studie Michala Beňa, publikovaná na webových stránkách International Journal of Business and Social Science Research se zabývá dopadem nezaměstnanosti v před-covidové éře i během samotné pandemie v jednotlivých generačních skupinách ve střední Evropě.
Shromážděné údaje ukazují, že nezaměstnanost s přibývajícím věkem klesá. Konkrétně v Rakousku je nezaměstnanost ve věkové skupině 55–64 let nižší o 3,7 %, v České republice o 1,9 %, v Maďarsku o 2,5 % a na Slovensku o 2,3 % v porovnání s věkovými skupinami 15-24 let a 25-54 let. Na druhou stranu věková skupina 15–24 let vykazovala výrazně vyšší nezaměstnanost. V Rakousku se jedná o 9,4 %, v České republice 6,1 %, v Maďarsku 11,7 % a na Slovensku 10,4 %. Tento negativní trend je nejčastěji způsoben nedostatkem pracovních zkušeností a nemožností socializace. „Standardně se s krizemi lépe vyrovnají starší generace, které mají již ustálené pracovní návyky a větší zkušenosti. Jsou tak méně ohroženi. Nezaměstnanost mladých lidí je velmi citlivá na hospodářské cykly, a proto je vyšší pravděpodobnost, že budou ohroženi ztrátou zaměstnání nebo bude pro ně obtížnější zaměstnání nalézt,“ říká Michal Beňo.
Výzkum také odhalil rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi muži a ženami, a to konkrétně v České republice a na Slovensku, kde ženy čelí většímu riziku ztráty zaměstnání ovlivněné pandemickou situací než v dalších zemích zařazených do studie, tedy v Rakousku, Maďarsku a Polsku. „Ukázalo se, že v České a Slovenské republice jsou ženy ohroženy ztrátou zaměstnání více. Jeden z důvodů je, že jejich pracovní pozice bývají velmi často ovlivněny dopadem krize. To se ukázalo již v minulosti, kdy jsme čelili jiným hospodářským krizím. Často se týká průmyslových odvětví,“ tvrdí Beňo. Klíčovými nástroji pro předcházení růstu nezaměstnanosti i na její snižování jsou aktivní programy na podporu trhu práce. „Musí primárně sloužit skupině dlouhodobě nezaměstnaných s různými úrovněmi vzdělání, profesí a pracovních zkušeností. Programy by měly být zaměřené i na neaktivní osoby, které se vracejí na trh práce, například po ukončení vzdělání, po přestávce při výchově dětí nebo po dlouhodobé nemoci.“
Před vypuknutím pandemie covid-19 si Česká republika držela nejnižší míru nezaměstnanosti ve srovnání s dalšími členskými státy EU. V roce 2019 to bylo rekordní minimum 2 %, ale za uplynulý rok míra nezaměstnanosti opět vzrostla. Průměrná nezaměstnanost v EU se aktuálně pohybuje okolo 8 %. Konkrétně v měsíci únoru 2021 dosáhla celková nezaměstnanost mladých 9,3 %. Stejně jako v minulosti během jiných krizí, kterým jsme čelili, se v současnosti zvýšil počet lidí, kteří nemají zaměstnání a obecně platí, že nejvíce postiženými jsou ti nejméně placení, nejméně kvalifikovaní a nejméně zkušení pracovníci. „Míra nezaměstnanosti se v době covidu-19 globálně dramaticky liší, a to i mezi největšími ekonomikami světa. Stejně jako recese z 80. a 90. let nebo z počátku roku 2000 a 2010, recese covid-19 způsobila trvalou, ale nerovnoměrně vysokou nezaměstnanost,“ doplňuje Beňo.
