Projekt VŠTE myslí na seniory ve městech. Řeší jak zlepšit dopravu i dostupnost důležitých míst a aktivit
Senioři jsou nejohroženější skupinou obyvatel. V čase koronavirové pandemie jedna z nejčastějších vět posledních dnů. O to, aby se jejich problémům předcházelo a neřešily se, až vypuknou, usiluje i výzkumný Projekt InCities – Bezpečná města pro chodce a seniory, který už druhým rokem řeší tým docenta Karla Schmeidlera na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) v podmínkách Milevska a Chotěboře.
„Chceme vytvořit metodiku úprav městského interiéru, tedy ulic, náměstí́ a parků, aby se zvýšil podíl ekologické dopravy na úkor té motorové individuální, a současně i vzrostla intenzita sociálního života ve veřejném prostoru. A to se bez podpory mobility seniorů a zlepšení dostupnosti pro ně důležitých zařízení, jako jsou zdravotní́, kulturní́, společenská a volnočasová místa, neobejde,“ vysvětluje Karel Schmeidler, sám původní profesí architekt.
Podle milevského starosty Ivana Radosty je podobná aktivita vítaná, protože samotné Milevsko má nejvyšší věkový průměr v Jihočeském kraji. Jen seniorů nad 70 let zde žije téměř 1700. „Cítíme povinnost se o ně postarat. Sice výborně fungují naše městské sociální služby, stejně jako Dům s pečovatelskou službou i Dům pro seniory, ale současně štěstím je, že jsou senioři zpravidla stále soběstační a velmi aktivní. Na druhou stranu nalézt ideální řešení dopravní obslužnosti se nám dlouhodobě nedaří, ať jde o podobu MHD nebo senior taxi. V tom by nám měl návrhy přinést řešený projekt,“ říká Ivan Radosta.
Společným problémem Millevska a Chotěboře je právě mobilita chodců, jako jsou senioři, školáci a dospělí, doprovázející malé dítě, na větší vzdálenosti.
„Řešení nabídne právě naše pilotní studie. Bude pak na jednotlivých samosprávách, jak s ní naloží,“ dodal šéf výzkumného týmu. Podle něho je nepřipravenost české společnosti na demografický vývoj až zarážející, protože senioři se setkávají s různými formami sociální exkluze a nejistoty. Citelným nedostatkem, omezujícím jejich život, je pak absence vhodné́ dopravy a zvýšení dopravní́ bezpečnosti.
„Význam stárnutí populace a vyvolaných změn se zatím řešil především v souvislosti s ekonomikou státu, výrobou a penzijními systémy,“ upozorňuje Karel Schmeidler. Zato poměrně malá pozornost se věnuje sociální sféře jako je bydlení seniorů, péče o ně nebo jejich mobilita, kterou řeší právě výzkumný projekt VŠTE, podpořeny Technologickou agenturou ČR.
Ten řeší střední a menší sídla, kde dopravní studie chybějí, na rozdíl od podobných projektů evropských, zaměřených zpravidla na velká města, kde jsou zcela jiné technické a urbanistické možnosti řešení. Přinést by měly ekologizaci dopravy s důrazem na cyklistiku a pěší pohyb a nová řešení pro místa s velkým počtem dopravních nehod.
„Je to příležitost, jak řešit začlenění seniorů, mnohdy omezovaných nedostatkem vhodné dopravy, do života měst. To je téma daleko širší než jen české,“ uzavřel Karel Schmeidler, který projekt počátkem března, ještě před propuknutím koronavirové pandemie v Evropě, představil v Bruselu na mezinárodní konferenci.
Projekt InCities – Bezpečná města pro chodce a seniory má za sebou první rok, věnovaný dotazníkovým šetřením, studiu dat a analýzám obou řešených oblastí. Výsledky tvůrci představí v roce 2021, kdy nabídnou konkrétní návrhy zvýšení mobility seniorů a tedy kvality jejich života.
„Podaří-li se nám to, a já jsem přesvědčen, že ano, budeme velmi spokojeni, protože bychom přispěli ke zvýšení účasti seniorů ve všech sférách veřejného života. Zlepšit život starším generacím a redukovat některé nerovnosti je totiž úkolem nejen státní správy a místních samospráv, ale i vědecké a výzkumné sféry,“ říká Vojtěch Stehel, prorektor VŠTE.
