Zapíší se někomu do života. Registr kostní dřeně se rozšíří o studenty a zaměstnance VŠTE

Studenti a zaměstnanci naší školy se 12. dubna zapojí do náboru registru dárců kostní dřeně. Nápad vzešel od absolventky školy Lucie Gerbergové a Alžběty Vachelové, studující architekturu na ČVUT.

„Alžběta už dva roky ve volných chvílích organizuje nábory do registru dárců kostní dřeně přímo na půdě univerzit po celém Česku. Zatím jich zvládla třináct. Díky tomu se do registru zapsalo 1999 mladých lidí. Přišlo mi přirozené, že bychom oslovili i mou domovskou VŠTE,“ říká Lucie Gerbergová, která jako absolventka ekonomické části školy dnes pracuje v cestovním ruchu.

Projekt stojí na myšlence přivést zdravotnický personál přímo do škol a rozhodování studentům usnadnit. Řada jich o podobném kroku uvažuje, ale tradiční cesta přes nemocnici či zdravotnické zařízení, kde si musí nechat odebrat vzorek krve, jim nevyhovuje. „Tohle lze přitom během náborového dne zvládnout přímo ve škole za několik minut,“ poznamenává Lucie Gerbergová.

„Věřím, že tím do povědomí lidí pomůžeme víc dostat smysl a význam dárcovství kostní dřeně, které je celosvětovým problémem. Čím víc lidí získáme, tím vyšší je naděje na uzdravení pro nemocné. Může-li člověk druhému zachránit život, vždy to stojí za to,“ říká Tomáš Podmajerský, předseda Studentské unie VŠTE, která na akci spolupracuje.

Náborová akce se uskuteční v učebně E1 od 11 do 17 hodin a je určena všem zdravým zájemcům od 18 do 35 let. Mezi 11 až 14 hodinou bude k dispozici externí proškolený personál Českého národního registru dárců dřeně. Další tři hodiny pak budou patřit lékařce MUDr. Janě Vondrákové z českobudějovické Nemocnice, která se této problematice dlouhodobě věnuje.

Dárcovství krvetvorných buněk je životně důležité pro pacienty se závažným onemocněním krve. Nejčastěji jde o leukémii. Český registr k 31. březnu zahrnoval 79 054 dárců. Světové pak evidovaly 32 311 525 osob. Jako první transplantaci kostní dřeně provedl v roce 1963 prof. Donnall Thomas v americkém Seattlu. Za své mimořádné transplantační úspěchy obdržel v roce 1990 Nobelovu cenu za medicínu. S nápadem zřídit registr dobrovolných dárců, kteří budou v budoucnu ochotni darovat krvetvorné buňky ze své kostní dřeně, přišla v 70. letech ve Velké Británii nešťastná matka nemocného syna Anthonyho Nolana, neboť v rodině nebyl vhodný příbuzný dárce. Chlapec sice v osmi letech zemřel, ale nápad už pomohl zachránit desetitisíce lidských životů.