Jazyky: CZ | EN | RU




Na VŠTE vznikl projekt pomáhající výuce cizích jazyku na středních odborných školách

ČESKÉ BUDĚJOVICE, 19. dubna 2012

České střední odborné školství získá nový nástroj ke zlepšení výuky cizích jazyků. V tomto případě angličtiny, němčiny a ruštiny. Projekt postavený na využití moderních informačních a komunikačních technologií vznikl na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích (VŠTE). Nyní se jeho část věnovaná strojírenství a stavebnictví ověřuje na Střední průmyslové škole strojní a stavební v Táboře a část věnovaná ekonomice pak na českobudějovické Obchodní akademii.

„S kolegy jsem v něm shrnula všechny dobré, ale hlavně špatné zkušenost, které jsme u nás během let získali s novými vysokoškoláky,“ říká Lenka Hrušková, prorektorka pro studium a pedagogickou činnost VŠTE a bývalá vedoucí katedry jazyků na této škole. „Právě v prvních semestrech, po příchodu ze středních škol, mívají studenti největší problémy se v cizím jazyce orientovat. Na středních školách se učí obecný jazyk, ale chybí odborná terminologie. A právě na to jsme se zaměřili,“ vysvětluje motivaci Hrušková.

Projekt začal vznikat koncem roku 2010 a dnes nabízí ekonomické moduly s 9 tématy a stavební a strojní moduly s 6 tématy. V ekonomice to je například tržní mechanismus, plánované hospodářství, konjunkturní cyklus nebo bankovnictví.

Odborný blok začíná poslechem rodilého mluvčího a prací s články ke každému tématu. Po spuštění poslechového textu žák na monitoru počítače zároveň sleduje psaný text a poslouchá ho. Následují otázky a přes „klíč“ se žáci hned dostávají i k odpovědi. Gramatika se opakuje za použití 10 odborných slovíček a po jejich zvládnutí se pokračuje dál.

 „Ukazuje se, že projekt je velmi dobře využitelný. Jeho originalita spočívá v možnosti samostudia a individuálního přístupu k látce. Středoškoláci si mohou buď nastudovat, co potřebují, nebo se třeba jen otestovat z toho, co už znají. Takové studium je nejen užitečné, ale i efektivní,“ říká o projektu Marcel Gause, ředitel táborské průmyslovky.

Cílem metodiky je také ukázat, co všechno musí žáci v 1. a 2. ročníku střední školy obecně v cizím jazyce zvládnout, než ve 3. a 4. ročníku přejdou k odborné terminologii. To jim pak má usnadnit i přechod hlavně na profesně zaměřené vysoké školy.

 „Platilo a stále platí, že cizí jazyk se musí nadřít. Ale my chtěli i učení zjednodušit a zefektivnit. Proto pro všechny tři jazyky existují i lehčí a těžší moduly s rychlou zpětnou vazbou. Na tom to je všechno postavené,“ říká Lenka Hrušková.

Právě spolupráce s „jazykáři“ obou jihočeských středních škol jejímu týmu sloužila k získání zpětné vazby a ověření, zda jsou navrhované postupy v běžné školní praxi zvládnutelné.

„Látka, kterou projekt prezentuje, již součástí středoškolských osnov je. Věřím, že samotný projekt by mohl získat akreditaci ministerstva školství jako doporučený studijní materiál,“ uvedl Marcel Gause.

Podle Lenky Hruškové bude na vůli každé střední odborné školy jak a jestli doplňující metodiku a materiály, které vznikly na VŠTE, použije. Sama za nejzajímavější pokládá ruštinu. Hlavně proto, že ruské knihy o moderní ekonomii v Česku prakticky nejsou k dispozici. „Ruština vysokých škol se přestala učit v roce 1992. A to se tržní ekonomika prakticky neučila. Proto naše výukové materiály budou zajímavé i pro samotné pedagogy,“ uzavřela Lenka Hrušková.

Bilanční konference k ukončení projektu se koná 17. května v českobudějovickém Clarion Congress Hotel od 8 do 16 hodin.

***

Odpovědi učitelek cizích jazyků z Obchodní akademie České Budějovice

Mgr. Lenka Jírová – RJ, NJ / Mgr. Radka Čadková – NJ / Mgr. Daniela Pokorná – AJ

Jakou zkušenost s tímto projektem zatím máte?

Projekt jsme pilotovali jako partnerská škola, využili jsme obecný i odborný ekonomický modul ve všech třech jazycích.

Žáci na odborný modul reagovali většinou kladně, neboť mohli využít své znalosti z odborných předmětů. Při práci s odbornými texty procvičovali techniku odhadu a kompenzačního vyjadřování. Znalosti z odborných předmětů jim ulehčovaly porozumění textů.

V čem je podle vás jiný?

Projekt je jiný svým variabilním využitím - lze ho využít jako materiál pro výuku v hodinách i jako materiál pro samostudium, eventuálně při zadávání domácích úkolů.

Lze ho použít při práci na interaktivní tabuli, materiály lze i vytisknout.

Kde vidíte jeho klady či zápory? V čem může středoškolákům pomoci?

Jeho klady:

-       motivační funkce – žáci si uvědomují důležitost cizího jazyka pro studium na VŠ,

-       autoevaluační funkce – žáci si odpovídají na otázku – Budu moci navázat na znalosti ze SŠ, budou moje znalosti cizích jazyků dostatečné?

-       informativní funkce – prostřednictvím jazyka se dozvídají nové informace,

-       využití mezipředmětových vztahů (ekonomika, účetnictví, hospodářský zeměpis),

-       možnost procvičení různých dovedností (čtení, poslech),

-       možnost slyšet rodilého mluvčího – možnost korekce svých výslovnostních chyb,

-       okamžitá zpětná vazba u testů,

-       možnost opakování gramatiky pomocí cvičení v obecném modulu – zde nevadí odlišnost učebnic, posílí se tak schopnost aplikovat gramatická pravidla v jiných souvislostech,

-       testy a cvičení jsou vhodná pro permanentní opakování gramatiky


Jeho zápory:

-       cvičení na slovní zásobu v obecném modulu angličtiny jsou méně využitelná, protože slovní zásoba se váže ke konkrétní učebnici

-       v ruské verzi lze řešit testy pouze s pomocí ruské klávesnice

Může se projekt prosadit až do osnov středních škol?

Některá témata odborného modulu jsou již nyní součástí školního vzdělávacího programu a ústní části maturitní zkoušky.